Zdá se vám váš koberec zašlý a špinavý, že by potřeboval vyčistit? Nejste rozhodně sami, ovšem kromě optického jevu vás o důvodu, proč podrobit podlahovou krytinu čištění koberců v Praze, přesvědčí i nelibý odér.

Zdroje zápachu koberců

Potraviny – máte-li doma keramickou či kamennou dlažbu, jste v jisté výhodě před nečistotami tohoto typu. Rozlitý čaj, vyklopený talíř s omáčkou či převržený zmrzlinový pohár se šlehačkou odtud snadno setřete a nikdo nic nepozná, jenže totéž nemusí platit o koberci. Potraviny na kobercích jsou doslova pohromou tam, kde si lidé neví rady s jejich vyčištěním. Může to pak dopadnout i tak, že hluboko usazené zbytky jídla rozkládají bakterie a pokrývají je plísně a je to pak i pěkně cítit. Zvláště nepříjemný je zápach žluklého mléčného či rostlinného tuku.

Exkrementy – někteří majitelé koček, chovaných doma, vám o tom mohou vyprávět svá „dojemná story“. Některé kočky značkují, jiným nevyhovuje stelivo a chodí na toaletu do rohu místnosti, a třeba na koberec. Kočičí výkaly se velmi obtížně odstraňují bezezbytku a ucítíte je i po dlouhé době. Zápach exkrementů se může týkat i rodin s malými dětmi, může se stát, že se přihodí jistá nepříjemnost a děti se počůrají přímo na koberec, nebo se tu a tam na něj převrhne plný nočník.

Chodíte doma v domácí obuvi? Pak se vás pravděpodobně netýká typický odér, o který se starají bakterie na ploskách našich nohou. Kdo si však dopřává chůzi po koberci v ponožkách či zcela naboso, kobercová tkanina pak slouží úplně stejně – jako ponožky, které ovšem neměníte tak často, jako ty skutečné.

Výpary z vaření – může se to zdát jako malichernost, ale vodní pára z kuchyně může přenášet na koberce různé odéry, a rozptýlený tuk v ovzduší ze smažení, vaření i pečení vás pak po delší době nepříjemně překvapí právě na podlaze, podobně, jako u skvrn z rozlitého mléka.